Vladimíra Vítová na mezinárodní konferenci o světové bezpečnosti

Vladimíra Vítová se zúčastnila mezinárodní vědecké konference „Hybridní bezpečnost světové většiny“, kterou organizovala ruská Akademie geopolitických problémů v Moskvě.

On-line konference se zúčastnili zástupci 13 zemí (Česká republika, Finsko, Indie, Indonézie, Irán, Jemen, Jižní Afrika, Libanon, Palestina, Rakousko, Rusko Saudská Arábie, Sýrie).

Vážení přátelé,

ráda bych se věnovala identifikaci hrozeb pro Českou republiku ze strany EU a USA. A jak tyto hrozby eliminovat.

Popíšu hrozby, které ovlivňují nejen naši ekonomiku, kulturu, sociální život, bezpečnost, ale především existenci samotné České republiky.

EU realizuje politiku podle Kalergiho plánu: v EU mají vzniknout nové národy s novými jazyky v nových státech. Jde o komplexní plán genocidy národů.

Richard Mikuláš Coudenhove-Kalergi byl rakousko – uherský šlechtic s japonskými kořeny a žil v letech 1894-1972. V  roce 1922 založil hnutí „Panevropan“, které předjímalo nastolení Nového světového řádu, založeného na celosvětové federaci národů, kterou budou řídit USA. Coudenhove-Kalergi uvažuje, že by lidé budoucnosti mohli být smíšeného africko-evropsko-asijského původu. Citace: „Člověk vzdálené budoucnosti bude kříženec. Dnešní rasy padnou za oběť prostoru a času. Eurasijsko-negroidní rasa budoucnosti, vnějškově podobná staroegyptské rase, nahradí rozmanitost národů rozmanitostí osobností.“

„Spojené státy evropské“, kde již nebudou národy, mají být prvním krokem k jediné světové vládě. Kalergi chtěl evropské národy zničit rasovým míšením, a vytvořit z celé Evropy jeden stát, ve kterém by vládla panská rasa: „Židé promíšeni s bývalou aristokracií.“

Kalergi je pokládán za otce politiky EU a multikulturalismu.

Na jeho počest byla ustanovena Evropská cena a jako první ji získala Angela Merkelová v roce 2010.

Jeho teze prosazující genocidu evropských národů pomocí masové imigrace tvoří základ oficiální politiky evropských vlád, a také proevropské vlády ČR.

Thomas Barnett, poradce bývalého amerického ministra obrany Donalda Rumsfelda, již v roce 2002 oficiálně sdělil toto: „Konečným cílem globalizace je homogenizace všech států na zeměkouli. Toho musí být dosaženo smíšením ras s cílem vzniku světlé hnědé rasy v Evropě. Proto musí Evropa přijmout ročně 1,5 milionu přistěhovalců z třetího světa. Výsledkem tak bude vznik populace s průměrným IQ 90, tedy lidí, kteří budou příliš hloupí na to, aby chápali, ale dost inteligentní, aby pracovali.“

Z těchto tezí vychází politika Evropské unie a také vedení všech jednotlivých států, které jsou členy EU.

*          *          *

Je nutné začít proces vyvázání ČR z globálních struktur, které v naší zemi prosazují agendu zničení suverénního národního státu a našich obyvatel.

1) Vystoupit z EU

Samotné vystoupení z EU není v podstatě obtížné – viz č. 50 Lisabonské smlouvy. Obtížná je ta skutečnost, že – v rámci mezinárodní dělby práce v EU  – jsou mnohé státy fakticky nesoběstačné. A to je nyní i ČR. Navíc propagandisticky uměle vypěstované proamerické (a silně protinárodní) elity a všechna média dělají vše možné, aby vystoupení země z EU bránila.

Článek 50 Smlouvy o Evropské unii stanoví postup, který umožňuje členskému státu vystoupit z EU. Členský stát, který se rozhodne vystoupit, oznámí svůj záměr Evropské radě. Jakou formu k tomu zvolí, není konkrétně nijak stanoveno. Referendum není požadováno. Jednání o řádném vystoupení musí být dokončeno do dvou let od aktivace článku 50. Pokud strany během tohoto období nedosáhnou dohody, Smlouvy přestanou platit pro vystupující stát.

Referendum o přistoupení České republiky k Evropské unii proběhlo takto: přes 77 % hlasujících členství podpořilo – tedy jenom 42 % ze všech oprávněných voličů – tedy menšina obyvatel.

Do EU platíme daleko více než z ní dostáváme. Podle analýz světově uznávaného francouzského ekonoma  Thomase Pikettyho je pro nás členství  absolutně nevýhodné ekonomicky a ohrožuje samotnou naši existenci jako státu.

ČR vstoupilo do EU roku 2004. Dvacet let stačilo Západu, aby – v rámci EU – byla naše země totálně rozkradena a zdevastována.

2) Vystoupit z NATO

Vystoupení z NATO lze uskutečnit dle Washingtonské smlouvy podle článku 13: „Po dvaceti letech platnosti smlouvy může kterákoli smluvní strana odstoupit od smlouvy rok poté, co podá oznámení o odstoupení vládě Spojených států amerických, která vyrozumí vlády ostatních smluvních stran o každém oznámení o odstoupení.“

Pod totální vliv USA – tedy do NATO – jsme v roce 1999 nevstupovali na základě referenda, ale jen z rozhodnutím malé většiny parlamentu. Podle tehdejších průzkumů veřejného mínění byla většina lidí jednoznačně proti.

NATO a EU jsou zásadním důvodem pro existenci VŠECH hrozeb pro naší zemi.

3) Ukončit podíl ČR na těchto projektech OSN:

– Agenda 2030 z roku 2015 (17 cílů tzv. udržitelného rozvoje), která tvrdí, že migrace je hnací silou udržitelného rozvoje.

– Pakt OSN „Migrace k náhradě původního obyvatelstva: řešení pro stárnoucí a upadající populace.“. V této agendě je sděleno, že Evropa bude v roce 2030 „potřebovat“ 159 miliónů imigrantů.

EU zahájila již v roce 1995 postupnou strategicky řízenou imigraci do roku 2050. Projekt se jmenuje „Euro-Med“ a byl připravován s vyloučením veřejnosti. Počet „potřebných“ imigrantů do Evropy odhaduje Eurostat – pod záminkou, aby prý bylo z čeho živit evropské důchodce.

– Pakt OSN „Globální pakt o bezpečné, řízené a pravidelné migraci“ z roku 2018. Jeho cílem je urychlit masovou imigraci do EU. Migrace a sociální dávky financované daňovými poplatníky se mají změnit v „lidské právo“.

Tento pakt maže rozdíly mezi legální a ilegální migrací. Státy EU kvůli tomu musí měnit předpisy a zákony v oblasti školství, zdravotnictví, sociální legislativu atd. A také migranti dostávají volební právo. Vše na úkor vlastního obyvatelstva.

Jediný přirozený a přírodě neodporující směr civilizačního vývoje je solidární a hodnotově konzervativní (bez LGBT a jiných nepřirozeností) společenský systém. Zcela odmítáme vražedný neoliberální kapitalistický systém, založený na zisku za každou cenu. Jsme na rozcestí a musíme se rozhodnout, který směrem se vydáme.

První směr symbolizuje politika západoevropských mocností v rámci EU. Je postavena na principu konce národních států – jinými slovy jde o prosazování neokoloniální politiky západních mocností, tentokrát směrem na východ – a tedy v prvním plánu do střední a východní Evropy, což se týká České republiky.

Druhý směr politického vývoje reprezentuje pronárodní vize zemí BRICS, a zcela konkrétně Ruské federace. Tato vize spočívá na principu zachování národních států, podpory národního lokálního kapitálu, podpory národní lokální produkce a konec aktivní finanční podpory strategicky řízené migrace, která je financována a organizována Evropskou unií.

Praha 17. 2. 2024

Vladimíra Vítová, předsedkyně ANS