Kandidáti

V roce 2009 byl při vzniku spolku Přijdu včas, který se zabývá ochranou dětí při volnočasových aktivitách, a stal se jeho patronem. V roce 2016 úspěšně kandidoval za SPO na Vysočině a stal se krajským zastupitelem.

V eurovolbách v roce 2019 byl zvolen jako kandidát SPD s nejvyšším počtem preferenčních hlasů. Ať již to bylo v životě armádním či politickém, Hynek Blaško byl vždy člověkem jasného názoru a nebál se jít kvůli němu do sporu, byť to znamenalo ztrátu různých výhod. V politice kandidoval vždy za strany, které razily myšlenky nezávislé České republiky, která se nepřizpůsobuje požadavkům cizích zájmů.

Podle toho jednal i celé období v Evropském parlamentu. Na rozdíl od mnohých hlasoval vždy tak, aby reprezentoval své voliče. Vždy se zastal Maďarska, hlasoval proti Green Dealu, politické agendě genderu a LGBT, proti odebírání práv národním státům a proti militarizaci EU. Mezi další témata, která považuje za stěžejní, je ochrana přírody, nikoliv však ve smyslu virtuálního boje proti CO2, ale reálné věci jako ochrana lesů, půdy, vody, vyváženého rybolovu a dalších. Z důvodu předběžné opatrnosti se také vždy staví proti výrobě a dovozu geneticky modifikovaných potravin. Jeho hlasování byla vždy konzistentní s jeho názory a sliby, které dal voličům. V tom také bude pokračovat, pokud znovu získá jejich důvěru.

Podílel se na vědeckém výzkumu v oblasti adaptace na změnu klimatu, kromě toho také podniká v eko-poradenství a je autorem jedné odborné knihy (Klimatická ideologie vs. ochrana přírody) a několika knih povídkových.

Sedláček je konzervativní národovec. Klade důraz na tradiční hodnoty, jako je svoboda (po) projevu, rodina a konceptuální svrchovanost národních států. Dlouhodobě upozorňuje na nárůst moci nadnárodních kmotrů a na jeho logické důsledky, jako je ožebračování lidí, omezování drobného podnikání či plíživý nástup orwellovské diktatury, na nějž reaguje svým oblíbeným citátem B. Franklina: “Ten, kdo se vzdá své svobody, aby získal bezpečí, si nezaslouží ani svobodu, ani bezpečí a ztratí obojí“.

V oblasti životního prostředí Sedláček ostře kritizuje Green Deal a celou koncepci tzv. uhlíkové neutrality (která přírodě více škodí než pomáhá). Namísto toho prosazuje racionální ochranu přírody zaměřenou především na zadržení vody v krajině, ozelenění měst a ochranu orné půdy.

Od roku 2014 je členem Národní demokracie, kde je v roce 2017 zvolen místopředsedou strany. Je navíc předsedou spolku Národní mládež z. s.

Ve volném čase se též věnuje hře na kytaru, houbaření či permakulturnímu zahradničení.

Do roku 1998 působila jako redaktorka ve Státním nakladatelství technické literatury, v tiskovém oddělení Odborového svazu horníků, geologů a naftařů, v Hospodářských novinách aj. V letech 1998–2002 byla mluvčí Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR, v letech 2002–2009 pracovala jako analytička Úřadu vlády ČR, v letech 2009–2014 jako koordinátorka Monitorovacího výboru Evropského sociálního fondu na Ministerstvu práce a sociálních věcí ČR. Poté nastoupila jako jednatelka rodinné firmy (obory poradenské, vzdělávací, překladatelské, reklamní a vydavatelské).

Již v devadesátých letech vystupovala v Paříži na demonstracích proti Maastrichtské smlouvě EU. Pořádala několik mezinárodních mírových konferencí ve spolupráci se Společností Berthy von Suttner a také s paní Corou Weiss, prezidentkou Haagské výzvy za mír (The Hague Appeal for Peace), což je mezinárodní síť mírových organizací, které požadují, aby se z míru stalo lidské právo a ve světě byla nastolena kultura míru.

Motto: „Člověk je duší hledící do dálek – k životu lepšímu, k životu bez válek.“

Je absolventem Střední umělecké školy v Turnově, obor umělecké kovářství, Konzervatoře v Praze, obory varhany, dirigování a skladba a Hudební akademie múzických umění, obor kompozice, kterou završil provedením své Symfonie ve Dvořákově síni Domu umělců v Praze. Žil nějaký čas ve Velké Británii, kde působil jako aranžér pro špičkové hvězdy pop music a později i ve Francii, kde doprovázel na živých koncertech tamní zpěváky.

Po převratu začal úspěšně podnikat. Nikdy v životě nebyl v žádné politické straně, až v roce 2002 založil Stranu zdravého rozumu a byl zvolen předsedou. Tato strana se později jmenovala Suverenita – Strana zdravého rozumu a nyní se jmenuje ROZUMNÍ.

Jeho politickým mottem je nutnost se domluvit pro dobro občanů České republiky. Je zastáncem spojování vlasteneckých stran a vzhledem k jazykové vybavenosti se (na rozdíl od mnoha našich současných politiků) bude umět plynně domluvit a skutečně se zasazovat o zdravý rozum i v EU. Myslí si, že nejrozumnější věcí pro národy Evropy je pokojné rozpuštění EU podle Česko – Slovenského vzoru.

Má rád šachy a cestování (je skvělým řidičem s mnoha miliony ujetých kilometrů bez nehody). Na svůj věk je neobyčejně psychicky i fyzicky činorodý a je členem či hostem různých společenských uskupení. Je též populárním blogerem. Je vdovec, syn Jan je profesorem statistiky. Má dvě vnoučata, Kláru a Declana.

Narozen 3. března 1969 v Praze. Vyučil se na středním odborném učilišti oboru instalatér a poté absolvoval nástavbové studium na strojní průmyslové škole, které zakončil maturitní zkouškou. V letech 1986 – 1992 pracoval ve svém oboru u Dopravního podniku hl. m. Prahy, poté u menších soukromých stavebních firem. V současné době pracuje jako OSVČ – manažer v oboru stavebnictví.

Politicky aktivní začal být od roku 1995, kdy v něm stále více narůstala nespokojenost s polistopadovým vývojem ve společnosti a také s tím, že poctivě pracující člověk je stále častěji zatlačován do kouta a naopak prim hrají nejrůznější podvodníci a mafiáni, kteří rozkradli a zašantročili státní majetek.

Tomáš Vandas k tomu říká: „Není možné nadále tolerovat neúnosný stav, kdy pracující nedostávají mzdu, když už jí dostanou, jde spíše o almužnu, a lidé se bojí cokoli říci, aby nebyli z práce ještě vyhozeni. Obrana zájmů pracujících občanů musí být naší prioritou.“

Nejprve se angažoval v SPR-RSČ a posléze v nástupnické straně Republikáni Miroslava Sládka jako tajemník strany a zástupce šéfredaktora týdeníku Republika. V roce 2003 se stává předsedou Dělnické strany, kterým je až do jejího rozpuštění v roce 2010. Poté se stává předsedou Dělnické strany strany sociální spravedlnosti, kterým je dodnes.

Vandas je spoluautorem knihy „15 let boje“ a autorem knih „Od republikánů k Dělnické straně“ a „ZAKÁZANÁ TSUNAMI aneb Politika s pouty na rukou„.

V komunálních volbách 2022 byl zvolen do zastupitelstva města Bíliny, když jím vedené hnutí ČISTÁ A BEZPEČNÁ BÍLINA získalo 7 % hlasů a dva mandáty.

Otec dvou dětí, který si pro ně přeje, aby vyrůstaly v normální společnosti, která si váží tradičních hodnot. Má rád knihy, historii a zajímá se o „konspirační teorie“, jak se poněkud nepřesně nazývá konspirační (spiklenecké) jednání mocných vůči obyčejným lidem.

Na otázku, proč kandiduje do Evropského parlamentu, když EU nesnáží a přeje si vystoupení ČR z EU a NATO odpovídá – právě proto. EU je zlo, je to Mordor a když chcete Mordor zničit, musíte opustit bezpečí svého domova a vydat se na dlouhou cestu. Mordoru se na ní nevyhnete, musíte až do samotného centra zla.

Pokud bude zvolen, slibuje, že bude Evropské unii v jejím samotném centru škodit ze všech svých sil…

V současné době bydlí v jihomoravských Bučovicích, působí jako samostatný advokát a kromě toho přednášel mimo jiné i na Právnické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci. Zaměřuje se zejména na obchodní, pracovní či mezinárodní právo.

JUDr. Pindeš absolvoval řadu zahraničních studijních stáží zaměřených na mezinárodní právo. Odtud má bohaté zkušenosti s fungováním Komise EU či např. Mezinárodního soudního dvora v Haagu. Zaměřuje se zejména na témata, jako je mezinárodní bezpečnost, potírání terorismu či bezpečnost obyvatel v době krizových situací. Působil také v charitě, konkrétně poskytoval právní pomoc a poradenství sociálně slabým občanům v Diecezní Charitě Brno.

Je také politicky aktivní, angažuje se ve straně SPR-RSČ Miroslava Sládka, v níž působí jako odborník na právo.

V letech 2008-2010 byl poslancem za ODS. Byl součástí konzervativního křídla strany, postavil se např. proti Lisabonské dohodě. Později z ODS vystoupil pro nesouhlas se směřováním strany pod vedením Petra Nečase a založil Občanskou konzervativní stranu, kde působil jako předseda.

V době vládních omezení pod záminkou Covid-19 se stal jednou z hlavních tváří iniciativy Chcípl PES, která hájila zájmy živnostníků proti vládním nařízením. Pomohl vytvořit síť restaurací a dalších podniků, které nabízely služby všem bez ohledu na to, zda byli „očkováni“. Pořádal také řadu úspěšných demonstrací pro svobodu podnikání a proti nesmyslným nařízením. Na základě těchto činností založil Hnutí PES, v současné době je jeho místopředsedou.

Po studiu působil jako urolog ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně a později i v Nemocnici v Třebíči, kde se stal přednostou urologického oddělení. V roce 2004 byl nucen z tohoto místa odejít – politické vedení Kraje Vysočina (zejména současný předseda Senátu Miloš Vystrčil) totiž rozpoutalo vlnu personálních čistek vůči primářům, kteří nebyli loajální tehdejší garnituře. Od té doby působil jako odborný lékař na urologických pracovištích v Německu či Rakousku.

Doktor Kotek je také politicky činný, dlouhodobě působí v Národní demokracii. Jeho mottem je Senecův citát: „Doufat ve spravedlnost, ale být připraven i na bezpráví“. K tomu ještě dodává: Nikdy nevzdávat boj za své názory, nenechat se odradit ani dílčími prohrami.

Vystudovala sociální pedagogiku (specializace v pedagogice a sociální práci). Pracuje jako sociální pedagog, v současné době jako dlouhodobý pěstoun tří sourozenců, kteří osiřeli. Před jejich přijetím šest let pracovala jako přechodná pěstounka se specializací pro opuštěné děti ve věku od nuly do jednoho roku. Některé si vyzvedávala z porodnice dokonce jako bezejmenné.

Kromě pěstounské péče provozuje již 25 let celostní poradnu pro dospělé i děti. Mezi její koníčky patří jóga, plavání a alternativní metody léčby.

Krédem Svatavy Cekotové je: „Nikdy se nevzdávej!“ To ji v jejím životě pohání vpřed. Ačkoliv je její práce velmi náročná, tak ji velmi naplňuje, protože se v ní snoubí vytrvalost, lidskost, soucit a víra v lepší zítřky. Tyto myšlenky chce hájit i v politice, kde jsou pro ni klíčovými hodnotami svoboda, nezávislost a solidarita.

Podílel se na výstavbě jaderné elektrárny v Mochovcích na Slovensku. V současnosti působí jako znalec v oboru ekonomika, odhady a ceny nemovitostí; kromě toho se věnuje odbornému poradenství a zpracování dokumentů při výstavbě.

Má také dlouhodobé zkušenosti s vedením bytového družstva; celkově poskytoval služby pro 41% obyvatel města Uherského Brodu žijících v družstevních a vlastnických bytech. Věnoval se problematice bydlení, modernizací, oprav a údržby bytového fondu, energetice. V rámci činnosti v oblasti bydlení se seznamoval při studijních cestách se systémy a organizací družstevního nájemního a sociálního bydlení zemí západní Evropy.

Je velkým kritikem neodborného ideologicky pokřiveného rozhodování orgánů EU, a aby nebyl pouhým kritikem, přijal kandidaturu do EP již v roce 2019 za politickou stranu Moravané. V současnosti je členem strany ROZUMNÍ a jedním z jejích nominantů do současných eurovoleb.

Vaculík je již více jak 30 let ženatý, má dceru a syna. Mezi jeho záliby patří rekreační plavání, jízda na kole, sjezdové lyžování či péče o chatu a zahradu.

Již v 60. letech založil bigbeatovou skupinu Donald; v té době spolupracoval např. s Vladimírem Kulhánkem nebo Františkem Ringo Čechem. V roce 1967 navštívil Londýn, kde jej uchvátily diskotéky. Po návratu domů začal jako první pořádat taneční diskotéky i zde a stal se prvním diskžokejem v Československu.

Po roce 1989 se začal věnovat novinařině a komentování politiky. Působil jako tajemník KAN a krátce byl členem ODS, nicméně rychle pochopil, co je tato strana zač, a od té doby glosuje veřejné dění jako nestranický publicista. V roce 2021 kandidoval do Rady ČT, kde prosazoval zásadní změny včetně ukončení spolupráce s neseriózními redaktory typu Fridrichové či Wollnera. V současné době natáčí na YouTube rozhovory s hosty (převážně z alternativní politické scény).

V roce 2015 prohlásil, že se na politický vývoj už nedá dívat, a rozhodl se začít politicky angažovat. V roce 2016 byl poprvé na kandidátce do místního zastupitelstva za Národní demokracii. Poté vstoupil do SPD a v roce 2018 byl zvolen zastupitelem v městské části Ostrava-Jih. V roce 2020 byl zvolen zastupitelem Moravskoslezského kraje. V roce 2022 odešel z SPD.

Aktuálně je zastupitelem Moravskoslezského kraje a členem výboru pro dopravu Moravskoslezského kraje. Jako aktivní influencer se vyjadřuje k politice na sociálních sítích.

Jeho hlavním mottem je: „Pracuji pro občana, nikoli pro nadnárodní korporace, cizí či globální zájmy.“

Celý svůj profesní život zasvětil realizaci staveb a příležitostně i jejich projektování.

Od roku 2014 je členem Národní demokracie a od roku 2016 i členem jejího předsednictva. Je garantem strany pro oblast bytové politiky, podporuje např. masivní státní podporu výstavby bytů pro mladé rodiny. Podílel se také na projektu Milostivé léto, což je plán Národní demokracie na oddlužení lidí v exekucích (tento plán pak ve velmi osekané podobě přijali i někteří parlamentní politici).

Je jednoznačně pro vystoupení z EU i NATO, které vidí jako největší hrozbu pro další existenci ČR.

V roce 1978 se zde stal trenérem, kde vychoval několik reprezentantů a mistrů republiky. Jeho svěřenci startovali v družstvu na Mistrovství Evropy, kde obsadili 3. místo.

Od roku 1990 až do současnosti je hlavním trenérem a statutárním zástupcem Moravskoslezského klubu Karviná z.s. Pod jeho vedením svěřenci dosahují skvělých výsledků, pravidelně se umisťují na předních místech jak v České republice tak i v zahraničí. Jeho svěřenkyně v kategorii žen a dorostenek se staly 6 krát mistryněmi ČR či ČSSR.

V roce 2005 se stal mistrem v kategorii seniorů ve třech státech – Česká republika, Slovensko a Polsko.

Za svoji trenérskou činnost byl několikrát vyznamenám (např. v roce 1986 byl vyznamenán jako Vzorný trenér ČSTV v Praze). V současné době je nositelem Zlaté plakety ČUS Judo za výchovu mladých sportovců a dále je nositelem nejvyššího technického stupně 4. Danu v Karviné. Byl také navržen do síně slávy statutárního města Karviná. Převážnou část života pracoval vždy ve sportu a výchově děti a mládeže a tomuto poslání se věnuje dosud.

A proč kandiduje do EP? „Chci, aby se mládež, kterou jsem vychovával ke sportu a férovému jednání, utkávala ve sportu a ne ve válce,“ říká Rabas. „Strana ROZUMNÍ, jejíž jsem členem, i celá Aliance za nezávislost ČR jsou subjekty, kteří jsou proti válce, za mír.„

Po roce 2010 působil při stavbě elektrány Adularya v Turecku, kde upozornil na rozsáhlé korupční podvody, které stály Českou republiku více než 10 miliard Kč. Dlouhodobě usiluje o vyšetření této kauzy a potrestání viníků, za své „šťourání“ se ale naopak dočkal vykonstruovaného trestního stíhání proti jeho osobě.

Je politicky aktivní; je členem Národní demokracie, působí v Holešovské výzvě a často pořádá demonstrace a různá protestní shromáždění. V roce 2020 byl na demonstraci brutálně napaden policistou (přičemž policie na Praze 1 toho útočníka stále kryje a dodnes nebyl potrestán). To je jedním z důvodů, proč je Kelnar dlouhodobým kritikem Policie ČR a prosazuje zásadní reformu této instituce.

V politice Kelnar prosazuje nezávislost a mírový rozvoj ČR a také vyšetření všech korupčních kauz a potrestání všech, kdo rozkrádají naše hospodářství. S tímto cílem také kandiduje do EP.

Po skončení SŠ nastoupil jako skladový dělník do velkoobchodu s hutním materiálem a tam postupně vykonával funkci mistra skladu, referenta nákupu a dnes pracuje jako obchodní referent prodeje.

V letech 1996-1998 byl členem Zastupitelstva hl. města Prahy a člen jeho kulturního výboru. Během svého mandátu se také intenzivně zajímal o problematiku městské hromadné dopravy a podal několik interpelací kvůli zlepšení jejího fungování. Od roku 1990 je publikačně činný, uveřejnil desítky článků a komentářů v několika politických týdenících (Republika, České listy), v nichž se věnoval jak domácím událostem, tak zahraničním otázkám.

V lednu 2003 spoluzakládá Dělnickou stranu, od I. sjezdu její místopředseda. Po jejím rozpuštění se stal členem DSSS, kde byl v roce 2010 zvolen výkonným místopředsedou.

Ve volném čase se zabývá četbou a studiem historických materiálů z období 1. poloviny 20. století, protože toto údobí českých dějin považuje za zajímavé jak z hlediska politicko–společenských změn a také jako zkoušku pevnosti charakterů příslušníků celého národního společenství. Několik let je bezpříspěvkovým dárcem krve.

Cvičí bojová umění (taekwon-do, karate), jezdí na horském kole, běhá a chodí na túry do přírody. Patnáct let provozoval internetové hudební rádio se zaměřením na rockovou hudbu. Rád také cestuje a poznává lidi a kultury v jiných částech světa.

Jeho současnou největší vášní je celospolečenské dění se zaměřením na zahraniční politiku a procesy řízení ve světě. První impulz k jeho zájmu o dění ve světě byl již na střední škole po přečtení knih Tušení stínu a Tušení souvislosti od Ludvíka Součka.

V politice chce využít svůj skvělý geopolitický přehled a znalosti procesů řízení supersystémů k vytvoření pronárodní koncepce rozvoje naší země jako suverénního, soběstačného státu. Aby toho bylo možné dosáhnout, vstoupil v roce 2019 do ALIANCE NÁRODNÍCH SIL, kde je místopředsedou.

Oblíbené citáty:

„Každý v míře svého chápání pracuje pro sebe a svou rodinu a v míře svého nepochopení pracuje pro ty, co chápou více.“ (z KSB)

„Nakonec vám budou vládnout ti nejneschopnější z vás. To je trestem za neochotu podílet se na politice.“ (Platón)

Jejím koníčkem je koučink a motivační psychologie. Prakticky celý svůj život zasvětila práci v oblasti kultury a médií.

12 let pracovala jako vedoucí kanceláře poslance Evropského parlamentu PhDr. Miloslava Ransdorfa. V současnosti je zastupitelkou Plané, hasičkou, jednatelkou knihovny Miloslava Ransdorfa a také podniká v ekonomické a poradenské firmě SP consulting s.r.o.

Sama Ryšavá o sobě říká: „Nesnáším vytáčky, pokrytectví, faleš a lhostejnost. Říkají, že mou předností je upřímnost, která ale každému nevyhovuje. Držím se své životní filozofie: „Nebát se a nekrást“.

Sleduji tu hodně rozhněvanou většinu, která se už nemůže dívat (stejně jako já) na to, kam jsme to dovedli, nechci být pasivním pozorovatelem, a proto kandiduji! Vadí mi, že se mnozí současní politici už ani nestydí za lži, podvody, cynismus a bezpráví. Pojďte tomu všemu čelit. Tím prvním, co můžete udělat, je vaše hojná účast a přízeň ve volbách. Jenom SPOLEČNĚ MÁME ŠANCI.“

Je hrdým otcem tří dcer a v současné době se věnuje projekční činnosti. Pevnou součástí jeho života je také politika, neboť právě ta spoluutváří naši společnost i životy nás všech.

„Čelíme obrovské krizi, a to nejen té ekonomické, politické, válečné, ale především i morální a sociální, která je postupně vyvolávána pod pláštíkem jakési falešné rovnostářské ideologie a mění Evropu suverénních národů na supranacionální korporát s centrálním řízením svých vazalských členů,“ říká Froněk. Proto se rozhodl kandidovat za Alianci za nezávislost ČR a je přesvědčen, že politické základní pilíře této koalice utváří také základ našeho národa a společnosti, ve které žijeme. „Tyto základy musíme uchránit, abychom na nich mohli budovat zdravý a suverénní stát. Uchovejme si svá občanská práva, svobody, krásnou kulturu i tradice, které utváří náš normální svět,“ říká Froněk.

Jeho mottem je: „Vše, co dělám, se vždy snažím dělat čestně, zodpovědně a poctivě.“

Od roku 2014 se věnuje politice a společenským otázkám. Nejprve spolupracoval s aktivisty spolku IVČRN, kde byl jedním z hlavních organizátorů brněnské skupiny (pomáhal např. pořádat velkou manifestaci za zachování zvyků a kultury v ČR a odmítnutí islamizace). Poté se zapojil do politiky vstupem do SPD; v okrese Brno – město si jej členové vybrali na pozici místopředsedy klubu SPD. V roce 2016 byl poprvé na kandidátce do krajského zastupitelstva v Jihomoravském kraji, po volbách se stal členem investiční komise jihomoravského krajského úřadu.

V roce 2018 odešel z SPD, protože zde byly porušovány demokratické zásady, stanovy a jednací řád. V roce 2018 se poprvé setkal s členy vedení Aliance národních sil, Národní demokracie a Rozumných. Oslovila ho schopnost těchto vlasteneckých uskupení spolupracovat. Nyní je již druhým rokem aktivním členem hnutí Aliance národních sil. Pracuje na pozici předsedy krajských klubů ANS Morava.

Své politické a společenské postoje a názory opírá o svou úctu k předkům a zemi, která poskytuje domov a obživu. Vědomosti čerpá z prastarých véd a Koncepce společenské bezpečnosti. Jeho hlavním mottem je: “Pravda zvítězí. Cizí nechceme, vlastní nedáme.”

Rozhodně nepřeje ani sobě, ani jiným matkám, aby byli jejich synové povoláni do válečného konfliktu v zájmu cizí mocnosti. Je si vědoma vzácnosti a křehkosti života. Paní Blanka Čejková je pro mír!

Je předsedkyní Krajského klubu Aliance národních sil ve Středních Čechách. V posledních komunálních volbách byla lídrem kandidátky v rodné Čáslavi a je členkou v komisi pro zdravotnictví a sociální služby. Politicky je aktivní již devět let a díky svému zaměstnání, které je i jejím koníčkem, sbírá od lidí podněty, které je trápí a které by chtěli změnit.

Její motto zní: „Tradiční rodina s tradičními hodnotami.“

Po otci je členem Konfederace politických vězňů, proto je mu blízká ochrana lidských práv a snaha o mír a nezabíjení lidí. Za totality nesměl studovat. Po uvolnění poměrů si ke studiu práv v Praze přibral i studium ekonomie a politologie na Jagellonské univerzitě v Krakově. V současnosti dokončuje doktorandské studium na Právnické fakultě Univerzity Karlovy o zločinech (ne)ziskovek.

Působil jako kontrolor na Nejvyšším kontrolním úřadu ČR, kde úspěšně objevil a zdokumentoval majetkové a finanční mnohamiliardové podvody související s našimi i „evropskými“ financemi. Díky svým zkušenostem pomohl odhalit i zjevné zločiny ve vedení Nejvyššího státního zastupitelství, Policie ČR i u dalších státních institucí.

Svá zjištění a objevy o podvodech pravidelně medializuje, třeba aktuálně v rámci sporů o předraženou elektřinu, podvodů a korupce tzv. covidismu, snah o cenzuru informací nebo cíleného oslabování národní identity pomocí řízené migrace a protinárodních legislativních kroků. V potírání těchto zločinů zcela nekompromisně pokračovat i po svém případném zvolení do parlamentu EU.

Politickou stranu Moravsko-slezské Piráty pomohl založit po zjištění, že vedení a struktury českých pirátů infiltrovali neomarxističtí a nacističtí hamižní všehoschopní kariéristé, kteří v rozporu s původními zásadami švédských Piraten cenzorsky odmítají svobodu slova a svobodu získávání informací.

Jeho cílem je: Svoboda bez cenzury a okrádání státem – a hlavně ochrana člověka a jeho života v míru.

Více než 23 let pracuje ve státní správě jako vedoucí ekonomického odd. sociálního odboru a podílí se na volnočasových aktivitách dětí a mládeže v rámci programů „Prevence kriminality“. Mezi její zálibu patří zejména vlastní malá farma s několika druhy hospodářských zvířat.

Je dlouholetou členkou Dělnické strany sociální spravedlnosti (DSSS). Ke své kandidatuře do EP za Alianci za nezávislost ČR říká:

„V dnešní době, kdy nám nesmyslná nařízení a vyhlášky z unie doslova ničí svobodný život, není možné tomu nečinně přihlížet. Proto kandiduji. Nejde mi o nějaké místo evropského poslance, ale jde mi o to podpořit vlasteneckou koalici, která chce obnovit českou suverenitu.“

Řecko-římský zápas má rád zejména proto, že je všestranný, férový a vyrůstají z něj rovní chlapi. Každý je na žíněnce sám za sebe, muž proti muži. Proto tomuto sportu učí i mladou generaci.

Za to, že se věnuje tomuto sportu, je zodpovědná jeho maminka. Tatínek byl velký chlap, a tak chtěla, aby syn dělal nějaký mužný sport. Nejprve jí napadlo vzpírání, ale to v Havlíčkově Brodě nebylo, zato se tam trénoval zápas řecko-římský. A tak rozhodl osud.

Zdeněk Kocman je předsedou krajského klubu ANS Vysočina.

První zaměstnání ČKD Kutná Hora, další jako strojník úpravny pitné vody. Je členem Českého svazu včelařů z. s. a předsedou základní organizace Kutná Hora.

Do politiky jsem aktivně vstoupil v r. 2020, protože věděl, že „pandemie“ Covid-19 je jen podvod, sloužící k omezování našich práv. Dobře viděl, jak kvůli špatným politikům jde už i o život. Aliance národních sil tehdy podle něj nejlépe informovala, jak se této zvůli bránit, a i s dalšími jejich názory souhlasil; proto k ANS přidal. Dnes pomáhá ve funkci tajemníka středočeského klubu ANS.

A proč kandiduje do EP?

„Při „referendu“ o vstupu ČR do EU docházelo k obrovské propagandě, kde se veřejně prezentovaly pouze „výhody“, ale o požadavcích na úplnou likvidaci některých průmyslových odvětví se aktivně mlčelo. Teď situace dospěla tak daleko, že se má zlikvidovat veškerý průmysl i zemědělství a zřejmě i původní obyvatelstvo,“ říká Pavel Kostka a dodává:

„Ke svobodě patří možnost volby. Jak se můžeme rozhodovat správně, když nám stále jen lžou? Potřebujeme pravdu. Proto potřebujeme v parlamentu EU lidi, kteří nám tu pravdu budou přinášet. Jsem pro vystoupení z EU a z NATO, protože škodí všem zúčastněným. Jen ti, kteří na tomto stavu parazitují a mají se lépe než ostatní, si neuvědomují, že škodí i sobě. Potřebujeme znovu vybudovat náš NÁRODNÍ stát. Největší síla Evropy byla její národní rozmanitost a pro uchování národa slouží národní státy.“

Poté se vyučil dalšímu řemeslu, a to truhlářskému, se zaměřením na výrobu nábytku. Bezstarostná léta skončila úspěšným absolvováním maturity v r. 1998. Nastala nová etapa tzv. „škola života“. „Vysvědčení zatím nemám, ještě nepřišel ten správný čas, ale doufám, že rodiče, i když tu s námi již nejsou, se nemusí za svého syna stydět,“ říká k tomu sám Biegl.

Již od mládí se zajímá o letectví, a tak bylo přirozené rozvíjet činnost v oblasti RC modelářství. Jeho další vášní jsou motorky – zde nejenže trénuje sebekontrolu při řízení, ale co se týče mechaniky a údržby, tak to se člověk opravdu nenudí. Jak sám říká, je to celoživotní vzdělávání – poznávání, jak věci fungují, manuální zručnost, trpělivost, důslednost a vytrvalost jít k vytčenému cíli. Odměnou je pocit svobody a štěstí z dobře odvedené práce.

A proč kandiduje do EP?

„Mým největším životním úspěchem je šťastná rodina,“ říká Biegl. „Hlavně dvě šikovné a zdravé dcery. Právě ony jsou motorem pro moji kandidaturu na „nepřátelském území“ EP. Je pro mě důležité zajistit dcerám a všem ostatním, kteří o to budou stát, lepší budoucnost v podobě českého suverénního národního státu.“

Do politiky se zapojil již koncem roku 1989, kdy nejprve vystupoval na demonstracích a poté založil SPR-RSČ, kde sdružil lidi nespokojené jak s minulým režimem, tak i s tím nastupujícím. Jeho strana dvakrát uspěla v parlamentních volbách a Sládek působil v letech 1992-1998 jako nejprve československý a pak český poslanec.

V roce 1998 kandidoval na prezidenta ČR proti Václavu Havlovi. V den volby byl účelově zadržen, čímž mu jednak bylo zabráněno se voleb účastnit a jednak to snížilo kvórum, což Havlovi umožnilo se napotřetí stát prezidentem ČR.

Po roce 2000 se stáhl z vysoké politiky a začal pracovat na obecní úrovni; v roce 2002 byl zvolen místostarostou brněnské městské části Útěchov (vyhrál zde i předčasné volby v r. 2004, ale jeho sdružení přešlo do opozice). V roce 2016 obnovil svoji stranu SPR-RSČ, kde je dodnes předsedou.

Sládek již od začátku vystupuje proti našemu členství EU a NATO a upozorňuje na problémy spojené s menšinami a přistěhovalci. Ačkoliv v 90. letech musel za tyto názory čelit mnoha potížím, nakonec se ukázalo, že měl již tehdy pravdu a že byl jedním z prvních, kdo se nebáli na tyto problémy poukázat. Nyní kandiduje do Parlamentu EU za Alianci za nezávislost ČR, aby podpořil společnou vlasteneckou kandidátku.