Nedělník Adama B. Bartoše – o normálnosti

Protesty zemědělců konečně přetekly i do České republiky. Oficiální zemědělské svazy je sice bojkotují (jdou na ruku vládě asi tak podobně, jako svazy odborové), ale buďme rádi alespoň za pana Jandejska a spol. 

Jeho důrazné odmítnutí Green Dealu je sympatické, protože jde skutečně k jádru věci. Motivy protestů zemědělců v evropských zemích jsou různé, v některých zemích se tak děje například proto, že skončily dotace, které si starší země EU vyjednaly před dvaceti lety v obavách ze vstupu nových zemí, například právě České republiky. Nesmíme ale zapomínat, že první protesty začaly už před dvěma lety v Holandsku kvůli rušení farem pod záminkou uhlíkových a dusíkových nesmyslů. To je Green Deal – místo hovězího, které prý svými prdy škodí klimatu, budete žrát cvrčky a červy, protože – protože Gréta…

Takže ano – požadavek pana Jandejska je jediný možný a Bohu díky za to, že to někdo veřejně říká (kromě nás, neparlamentních stran). Jen je škoda, že nejde o skutečnou blokádu, ale blokádu symbolickou, kdy si zemědělci zabrali jen jeden silniční pruh, takže je to spíše taková hra na blokádu. Magistrála, která denně stojí i bez zemědělců a jejich traktorů, ten rozdíl skoro ani nepozná. Ačkoli nesnáším blázny, co se přilepují k silnici, Jandejskovi zemědělci by se k Magistrále přilepit měli, protože v tomhle případě – v případě Green Dealu – jde opravdu o vše.

O přilepování k silnici mluvil i bývalý prezident Zeman, když chválil obnovení značky ČSSD na víkendovém sjezdu České suverenity sociální demokracie. V tomto kontextu je i jeho výrok statečný, protože jedním dechem se navezl i do (trans)genderismu, když řekl, že by si přál, aby staronová strana byla stranou normálních lidí, ne těch, co přemýšlejí o tom, kolik je pohlaví. Na Západě by podobný výrok stál politika jeho kariéru, u nás však podobné nesmysly (68 pohlaví) zatím ještě nezdomácněly natolik, aby nebylo možné si z nich utahovat. I to ale přijde, samozřejmě s jistým zpožděním. Dvacet let, které nám „šedesátý osmý“ (nebo spíše následná normalizace) dal k dobru, znamená, že máme pořád dvacet let zpoždění za západní dekadencí, byť se ho (to zpoždění) neustále snažíme dohánět. Zemana a Paroubka je třeba pochválit za jejich hlas pro „normálnost“, ukazuje se ale, že s podobnými kádry normálnost před nenormálností dlouho neuhájíme. Oba staří pánové jsou již sešlí věkem a i když jim to myslí, pohled na ně není zrovna povzbudivý. Byli-li už dříve nazýváni dinosaury české politiky, dnes připomínají – ve vší úctě – spíše fosílie. Odpor proti nesmyslům by měl jít hlavně od mladých lidí, nejen od důchodců. Mládí, kterému je vlastní rebelství a radikalita, by se mělo bouřit proti „tatíkům“ a „páprdům“ z Brusele. My v ND máme Honzu Sedláčka, ale v ČSSD sázejí na recyklované politiky, kteří jsou už za zenitem. A snaha profilovat se na značce ČSSD, která se v minulosti svojí podporou migrantů a liberálního progresivismu zdiskreditovala, je pro mne také nepochopitelná. Jana Volfová má talent neúspěšně parazitovat na vysloužilých politicích, kterým se snaží udělat comeback, ale ještě nikdy jí to nevyšlo. Obávám se, že se jí to nepodaří ani s oním pověstným „plnou parou back“.

Tedy shrnutí – pánům Jandejskovi a Paroubkovi patří palec nahoru, ale dokud si nebude normálnost přát většina populace (a brát se za ni), traktory ani dinosauři nás nezachrání. Možná si většina populace normálnost přeje, ale nenormálnost je nám diktována zvenčí a horlivě a úslužně aplikována zdejšími úplatnými politiky. Hlas pro normálnost tudíž musí také být hlasem za vystoupení ČR z EU (a samozřejmě i z NATO).

V evropských volbách nás najdete pod názvem Aliance za nezávislost ČR – proti přijetí eura! Díky za váš hlas a národu zdar!

Adam B. Bartoš, předseda Národní demokracie

Převzato z webu Národní demokracie


 

Sdílejte prosím tyto informace...